Chov

Agama vousatá žije v pouštích a polopouštích jihovýchodní Austrálii, což je část kontinentu s dostatkem slunečního svitu a s nejmírnějším klima kontinentu, především podél pobřeží. Jsou to teritoriální zvířata, takže především samci mají zespodu na zadních končetinách silně vyvinuté tzv. femorální póry, kterými vylučují tuhý aromatický maz, kterým potírají předměty v okolí, čímž si označují svoje teritorium.

Denní režim agamy vousaté je takový, že se probouzí brzy po rozednění a záhy vylézá na místa osvícená sluncem, aby si nahřála tělo a zbavila se ztuhlosti. Po nahřátí nastává čas lovu. Chytá především drobný hmyz, ale i nepohrdne ani drobným hlodavcem. Agama vousatá uloví i jedovaté živočichy, např. pavouky, proti jejichž jedu je imunní. K "masité" stravě bohaté na bílkoviny si ráda přidá i „zelenou“ potravu, především listy, květy a bobule místní vegetace.

Vodu získává agama především z živočišné stravy, "zelené" stravy a z ranní rosy, která je po noci k dispozici. Pokud se v oblasti vyskytne déšť, agama se nechá ráda skrápět deštěm. Hlavu přitom skloní dolů, přitom ji stékající voda po hlavě steče až na špičku pusy, kde ji olizuje. Během dne také sbírá a pojídá drobné vápencové úlomky, z kterých získává dostatek vápníku pro růst těla a stavbu kostí. Agama zálézá ještě před soumrakem především do různých štěrbin skal, nebo si vyhrabe skrýš, aby byla chráněna před predátory. Jejími největšími nepříteli jsou dravci, velcí ještěři, a v poslední době bohužel i kola aut a lidé vůbec.

 

Kolik agam do terária?

 

V případě, že zvažujeme koupi jedné agamy, nemusíme mít obavy z toho, že by strádala samotou. Ani volba pohlaví není nijak složitá. Samci bývají aktivnější, protože se předvádí (kývání hlavou, černání vousů), ačkoli není v blízkosti jiná agama. Samice bývají klidnější, ale není to pravidlem. Za zmínku pak stojí riziko neoplodněných snůšek, které se mohou objevit, i když máte samici v teráriu samotnou bez samce. 

Pár nebo skupina? Se dvěma terárii žádný problém. 
Pokud mají samci chuť k páření, neberou ohledy na to, zda samice již několik dní nežrala, popřípadě zda není krátce po kladení, a to i několikátém, nebo zda je dlouhodobě ve stresu. V takovém případě nemusí pomoci ani to, že má samec k dispozici více samic. Zvládne obtěžovat všechny, nebo se zaměří pouze na některé ze skupiny. Je sice pravda, že někteří samci se takto chovají pouze sezónně (od konce zimování zhruba do poloviny léta), ale jsou i tací, kteří mohou celoročně a to i velmi agresivním způsobem (roli hraje dominance).
S ohledem na tyto informace doporučuji mít více terárií, abyste mohli oddělovat náruživé samce nebo naopak samice, které potřebují klid na zotavení.

Rozlišení pohlaví
Neocenitelnou dovedností je rozlišení pohlaví, které nám pomůže předcházet nepříjemným situacím. Přes různá doporučení o stavbě těla, zkoumání pórů a zejména chování agam, doporučuji zaměření se na hledání hemipenisů. Jedná se o nejprůkaznější způsob - ukázka určování - Samci / Samice


Terárium

Minimální velikost terária
Pro jednu agamu doporučuji vnitřní rozměr terária minimálně 100 x 50 x 50 cm, pro 2 agamy 120 x 60 x 60 cm, pro 3 agamy 140 x 70 x 70 cm. U terárií s plastickou 3D stěnou bychom měli zohlednit, že ubere z vnitřního prostoru, a proto bychom to měli zohlednit u celkového vnějšího rozměru terária.  

 

Větrání
Horní větrání alespoň 1/4 stropu, ideálně 1/3. Spodní větrání zajišťující cirkulaci vzduchu nejlépe v přední stěně nebo v jedné z bočních. Nikdy neděláme větrání přímo proti sobě kvůli riziku průvanu.
 

 

Osvětlení terária
Skládá se ze 3 složek - výhřev, UVB záření, viditelné světlo (denní = UVA záření). 

Denním světlem prosvětlíme celou plochu terária pomocí plnospektrálního zdroje - např. zářivka Osram Biolux nebo výbojka SunLux DayLight. Absence těchto světel je nejčastější příčinou nežravosti a snížené aktivity - více zde.

UVB záření zajistí kompaktní zářivka, lineární zářivka nebo výbojka. U těchto světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od agam a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla. Agamy potřebují k využití UVB záření teplo. V tomto směru má výhodu výbojka, která kromě UVB také hřeje - patří mezi nejkvalitnější zdroje.
V případě, že jsme jako zdroj UVB použili kompaktní nebo lineární zářivku je nutné přidat jako zdroj tepla výhřevnou bodovou žárovku. Někdy je její použití potřeba i v případě výbojek, pokud sami dostatečně nevytopí dané terárium.

Doba svícení průměrně 12 hodin denně. V noci nesvítíme a to ani "nočními" světly.

Plnospektrální zářivka, UVB kompakt a výhřevná bodovka.

Plnospektrální zářivka, UVB výbojka a výhřevná bodovka.

 

Teplota
Je nutné vytvořit teplotní gradient, aby si agama mohla vybrat ideální teplotu podle aktuální potřeby. Na výhřevném místě je ideální rozmezí 43 - 48°C. Mláďatům v prvních dnech života až zhruba do věku 6 týdnů stačí lokální výhřev s teplotou 38 - 40°C. Naopak na nejchladnějším místě v teráriu bychom měli mít přibližně 27-28°C. Pokud se nám povede dosáhnout těchto dvou krajních hodnot, teplota ve většině terária se bude pohybovat mezi 29°C až 33°C, což je ideální. Teplotu v noci necháváme spadnout na 19 - 22°C, lokálně nepřitápíme, agamy noční pokles teplot potřebují, aby si jejich organizmus mohl odpočinout. 

 

Dekorace
Agamy rády šplhají a odpočinek nad zemí je uklidňuje. Navíc možnost šplhání zvětšuje užitnou plochu terária. Proto je vhodné vytvořit zadní stěnu s většími odpočívadly. Kromě toho lze použít silné větve s hrubou kůrou (dub, hrušeň, švestka apod.). Nevhodné je dřevo z jehličnanů. Vhodnou dekorací jsou dále placaté kameny umístěné zejména pod zdroji tepla.

 

Živé rostliny
Zde je potřeba si uvědomit, že agamy rostliny ničí svou vahou a neustálým ožíráním. Mezi vhodné druhy patří Aloe, Crassula (ovata, arborescens), Tillandsie, netřesk a jiné běžně dostupné sukulenty. Po koupi rostlin musíme počkat alespoň 3 týdny, aby vyprchala hnojiva, která mohou agamy otrávit. V případě umělých rostlin vybíráme pouze takové, které nelze ožírat (bez lístků), protože hrozí ucpání střev s fatálními následky. Vhodné jsou zejména umělé sukulenty a jiné robustní rostliny.

 

Substrát
Nejběžnějším a bezpochyby nejvíce přirozeným substrátem je písek, který však musí být co nejméně prašný, aby nezpůsoboval dýchací potíže. Z toho důvodu je ideální volbou písek do bazénových filtrací s frakcí 0,6 - 1,2 mm. O něco prašnější, ale stále vcelku vhodný, je písek na zásyp dlažby o stejné frakci. Speciální terarijní písky bývají většinou nevhodné právě z důvodu vysoké prašnosti - ačkoli v přírodě právě na takovém písku žijí. 

Dále existují různé alternativní podestýlky vyráběné například z kukuřice, konopí a dalších surovin. Pokud se rozhodneme pro použití těchto podestýlek z důvodů různých okolností, měli bychom mít na paměti, jaké vlastnosti musíme sledovat, aby se nejednalo o zdraví škodlivý podklad. 

prašnost - vyhýbáme se prašným podestýlkám, které by mohly způsobovat dýchací potíže
bobtnání při kontaktu s vodou - typickým příkladem je lignocel, který při kontaktu s vodou zvětšuje svůj objem, což se děje i v trávicím traktu po pozření
ostré tvary - snažíme se předejít nebezpečí poškození trávícího traktu
Jak bylo zmíněno výše, v přírodě žijí agamy vousaté na velmi jemném písku, zpravidla červené barvy. Zde je ale potřeba si uvědomit, že je tento písek vlivem občasných srážek udusaný a případný prach se ve venkovním prostředí rychleji vytrácí. Písek bývá často namíchaný s kameny a pokrytý různými odpadními zbytky rostlinného charakteru (staré traviny, popadané listí, kousky kůry,  kořeny a větvičky rozličných velikostí). Je tedy zcela přirozené, že agamy pozřou s potravou malé množství substrátu a drobných částic vegetace. V malé míře však nejde o nic dramatického. Problém nastává, pokud se těchto úlomků nebo substrátu nahromadí příliš velké množství. V přírodě k tomu dochází jen minimálně, spíš v zajetí se stává, že některé agamy substrát úmyslně požírají. V takovém případě hrozí poškození trávícího traktu, ucpání střev, z toho plynoucí riziko infekcí a v krajních případech i úhyn. Toto chování má zpravidla příčinu v chybné péči, kdy jsou agamám nedostatečně podávány vitamíny a minerály, zejména pak vápník. Agamy se snaží tyto látky získat ze substrátu, v přírodě by mohly malé kamínky obsahovat vápenec.

Pro představu ukázka přirozeného prostředí, ve kterém agamy žijí. 

 



Autorem těchto fotek je Dr. Jonathon Howard.
Potrava
Četnost krmení
Malé agamky se od vylíhnutí z vajec krmí denně, klidně i několikrát. S učením na rostlinnou potravu není nač čekat, čím dříve si na ní navyknou, tím méně je s nimi starostí v pozdějším věku. Limit v množství potravy prakticky žádný není. Čím více potravy agamka přijímá, tím rychleji roste. Co se týče omezování v pozdějším věku, není možné stanovit věkovou hranici. Ideální je se řídit rychlostí růstu. Denní příjem potravy je vhodný pro agamky zhruba do 40-42 cm. Od této velikosti se tempo růstu zpomaluje a agamy začínají především mohutnět. V tomto období je vhodné začít přidávat větší množství rostlinné potravy a naopak ubírat s hmyzem, který stačí dávat obden, respektive s pauzami. Vždy je dobré mít na mysli, že zdraví prospěšné je spíše nepravidelné krmení, kdy můžeme nárazově střídat každodenní krmení s hladovkou, popřípadě s několikadenním krmením výhradně rostlinnou potravou. Překrmování je totiž v současné době tichým zabijákem, kdy nepřirozený dostatek potravy v kombinaci s omezeným pohybem v teráriu, způsobuje ukládání tuku na orgánech. 

 

Živočišná potrava
Agamy jsou skvělými lovci. Kromě hmyzu nepohrdnou ani malými obratlovci včetně vlastních potomků. S odkazem na předchozí kapitolu nedoporučuji časté krmení obratlovci (nejčastěji holátky). Jedná se o kalorickou bombu, kterou agamy prakticky nepotřebují. Pokud už se pro tuto potravu rozhodneme, je vhodné četnost uzpůsobit dané agamě. Například líné dospělé agamě jich dopřeji mnohem méně nežli aktivnímu dorostenci v růstu nebo vysílené samici po snůšce.
Z hmyzu jsou vhodnými druhy zejména švábi, cvrčci a sarančata. Co se týče červů, nedoporučuji je jako významnou složku jídelníčku, ale pouze jako zpestření. Jejich negativem je velmi špatná výživová hodnota a vysoký obsahu tuku. 

 

Rostlinná potrava
Zde je nejdůležitější pochopit, co je to rostlinná potrava. Můžeme ji rozdělit na rostliny (byliny), zeleninové a ovocné plody.  Základem je pak vycházet z optimálního poměru těchto složek - při jeho zachování není problém, když sáhneme z dané složky po něčem méně vhodném, protože to bude tvořit pouze část a nikoli základ rostlinné potravy. Zmíněný poměr - byliny 75 %, zelenina 15 - 20 % a ovoce 5 - 10 %.  

Obsáhlý přehled vhodné rostlinné potravy naleznete v tomto článku.

V zimním období, kdy nemáme možnost nasbírat rostlinnou potravu venku, tvoří hlavní složku zelenina. U ní je obecně problém s nízkou výživovou hodnotou. Tu je ale možné vylepšit pomocí sušených směsí s přídavkem včelího pylu a probiotik nebo přímo směsi sušených květů.


 

Voda
Osobně vodu v teráriu nenechávám. Ačkoli není problém naučit agamy již odmala pít z ploché misky, u odrostlejších agam je to téměř zbytečné. Výjimkou jsou mláďata v prvních 6-8 týdnech, která snadno podléhají dehydrataci. Vodu agamy získávají zejména z rostlinné potravy a pokud mají možnost, jednou za několik týdnů až měsíců se pořádně napijí. Dobře k tomu poslouží rozprašovač. Stačí agamě porosit okolí tlamy a počkat, zda se začne olizovat, v takovém případě přidáváme dokud má zájem. Kromě této situace rozprašovač nepotřebujeme, terárium ani agamu není vhodné nijak často rosit. Zbytečně tím riskujeme zejména dýchací potíže. Ani v období svleku se agamy nemusí rosit, naopak jim jde svlek lépe za sucha. Občasným lehkým porosením v rozumné míře ovšem nic nezkazíme.  
Vitamíny a minerály
Poměrně složité téma, ale pro lajka stačí vědět, že agamy potřebují vitamíny a vápník. Vápník samozřejmě obsahují i vitamínové směsi, ale jednak v malém množství a navíc je potřeba ho dodávat mnohem častěji než je tomu u vitamínů. Z toho vyplývá, že potřebujeme samotný vápník - ideálně "čistý" bez přidaných látek. Především vápník s vitamínem D3 nedoporučuji. Vápník podáváme minimálně dvakrát týdně, ale můžeme prakticky denně. Zejména mláďata v růstu a samice v období snůšek ho potřebují ve zvýšeném množství. Předávkování za normálních okolností nehrozí - výjimka nastane, pokud je agama předávkovaná vitamínem D3 - hlavně proto by neměl být přidán ve vápníku.

Vitamínů je celá řada, liší se kvalitou, chutí (tedy i oblibou u agam), přilnavostí na potravu a samozřejmě i cenou. Na vitamíny bychom měli nahlížet spíše jako na doplněk, který podáváme příležitostně jednou za 7 - 14 dní, abychom obohatili krmný hmyz, který vitamínů příliš nemá. Přes léto, kdy máme možnost krmit hmyzem a rostlinami ze zahrady, můžeme vitamíny podávat ještě méně, protože venkovní potrava je na vitamíny bohatá. 

Rozmnožování
Páření může probíhat v průběhu celého roku vzhledem ke značnému apetitu samců. Největší zájem o samice však mají samci od konce zimování do konce léta. Před blížícím se zimováním v mnohých případech zájem o páření opadává a není ani vhodné se v tomto období snažit připouštět. Důvodem je nevhodné načasování, protože samice potřebují zůstat v optimální kondici, aby bez problémů přečkaly zimování.
Kladení vajec
První snůška v daném roce přichází na samici nejčastěji po 26-32 dnech od páření. Velmi často ale samice kladou více snůšek po sobě v intervalu zhruba 20-25 dní. Takto zkrácená doba se může objevit i v případě první snůšky, protože některé samice v sobě začínají vytvářet vajíčka ještě před oplodněním samcem. Pokud by k oplodnění nedošlo, samice v takovém případě mívají neoplodněné snůšky. Opakované snůšky se vyskytují i v případě, že byla samice se samcem pouze před první snůškou. Běžně se stává, že si samice uchová sperma a dojde k oplodnění 2-4 snůšek po sobě. Některé samice bohužel nepřestanou klást ani poté a mohou následovat další neoplodněné snůšky. Není výjimkou, pokud má samice i 6-8 po sobě jdoucích snůšek. Pochopitelně se jedná o značně vyčerpávající proces a je velmi důležité samice v tomto obodobí dostatečně krmit pestrou potravou a dodávat zvýšené dávky vápníku. Nezapomínáme ani na pravidelný přísun vody.
Kladiště
Je nutné si uvědomit, že samice pro nakladení vajec hledá místo s ideálními podmínkami pro inkubaci vajec. To znamená, že by vhodné kladiště mělo splňovat parametry "inkubátoru". Zejména se jedná o optimální vlhkost substrátu, který by neměl být suchý ani přemokřelý, a také o dostatečnou teplotu substrátu. Nízká teplota substrátu v kladišti bývá častou chybou. Kladiště by mělo být připraveno v blízkosti výhřevné žárovky nebo jiného zdroje tepla, nikoli v chladném koutě terária. Vhodné je už při přípravě kladiště vlhčit substrát teplou vodou. 

Při samotném budování kladiště je dobré využití různých prvků dekorace jako jsou police, převisy, jeskyně, kořeny apod. Samice totiž preferují vyhrabání tunelu, na jehož konci se otočí a ukryté v klidu nakladou. Tento tunel pak po sobě pečlivě zahrabou. Další možností je i využití přiměřeně velkého kbelíku nebo boxu, který vložíme do terária a naplníme vlhkým susbtrátem. Tento box by neměl být příliš průhledný. Přístup může být buď klasicky shora nebo box zakryjeme a vstup umožníme z boku. Pokud není možnost vytvoření podobné konstrukce, je vhodné použít opravdu dostatečné množství substrátu, aby při hrabání vznikla alespoň hlubší díra. 

Ukázka kladiště pod výhřevnou žárovkou s využitím jeskyně. 

Inkubace vajec
Po nakladení a pečlivém zahrabání vajec samicí následuje jejich přemístění do inkubátoru. Vejce je vhodné vyhrabat nejpozději do druhého dne v závislosti na podmínkách v kladišti. Pokud by byl substrát v kladišti příliš suchý nebo naopak přemokřelý, je přesun nutné provést co nejdříve, aby nedošlo ke znehodnocení vajec. Samici necháme kladiště zahrabat a udusat, také ji doporučuji na samotné vyhrabání vajec na chvilku přemístit.

Zhruba po 1 - 2 dnech od nakladení se ve vajíčku napevno přichytí plůdek a je tudíž důležité, aby se vejce během inkubace nepřetočilo. K tomuto účelu je vhodné si do středu vajíčka umístěného v inkubační dóze udělat značku. Vajíčka v dózách mohou být částečně zahrabaná ve vhodném substrátu jako je například vermikulit nebo perlit, popřípadě je možné je mít uložené na speciálním platíčku, kde absorbují vodu pouze ze vzdušné vlhkosti. Pro tento účel se používají speciální dózy - jejich výhodou je dokonalý přehled o stavu vajíček a odpadnutí rizika přemokření. I v těchto dózách se používá inkubační substrát, ale je umístěn pod platem s vejci.

Substrát pod vejci by neměl nikdy vyschnout, nedostatek vlhkosti se projevuje propadáním vajec. Tento proces lze napravit opětovným přidáním vody do substrátu. Na druhé straně je nutné se vyvarovat přemokření substrátu (stav, kdy substrát není schopen pohltit více vody a ta se v něm kumuluje), protože vajíčka nesmí přijít do přímého styku s kapalnou vodou. S tím souvisí i riziko postříkání vajíček při doplňování vody nebo riziko kápnutí z víčka dózy. Vodu doporučuji opatrně doplňovat injekční stříkačkou mezi vajíčka. Kontakt vajíčka s vodou má za následek vznik plísně.

Vhodná teplota inkubace je 26,5 - 30,5°C, pro jistotu je dobré se držet v rozmezí 27 - 30°C. Od výše teploty se pak odvíjí i délka inkubace. Pro představu při vyšší teplotě kolem 30°C trvá inkubace přibližně 62 - 70 dní, oproti tomu při teplotě kolem 27°C trvá inkubace kolem 75 - 85 dní. Nejsou však výjimkou ani inkubace trvající delší dobu, v ojedinělých případech i přes 100 dní. Na druhé straně minimální délka inkubace by měla být zhruba 56 - 58 dní, jinak hrozí líhnutí slabých jedinců s nedostatečně stráveným žloutkovým váčkem nebo jejich neúplný vývoj.

Co se týče případného vlivu délky inkubace na životaschopnost mláďat, podle mě ji teplota inkubace ve zmíněném rozsahu neovlivňuje. Zásadní vliv má především vhodný výběre rodičů a jejich příprava na reprodukční období. V otázce vlivu teploty na pohlaví opět zastávám názor, že inkubační teplota pohlaví agamek výrazněji neovlivňuje.

 

Zimování Agamy vousaté
Agama vousatá (Pogona vitticeps) je ektotermní tvor přirozeně obývající především střední, jižní a jihovýchodní pouště a polopouště Austrálie, tzv. centrální nížinu. Je to oblast suchého až polosuchého mírného klimatu s minimem srážek. Zimní období je zde i přes různorodost kontinentu mírné, na některých místech ale může teplota v zimním období klesnout i pod 0° Celsia. Průměrná minimální teplota v nejchladnějším měsíci zimního období (obvykle je to červenec) je zde cca 8 - 9°C, nejnižší noční minima se pohybují okolo 2°C, ale nejsou výjimečné teploty i mírně pod bodem mrazu.

V takových nízkých teplotách v zimních měsících nemůže agama normálně „fungovat“, tedy nezbývá ji nic jiného než přezimovat. Aby se během zimního spánku nestala terčem jiných predátorů a aby se ochránila před případnými mrazy, zahrabe se do půdy. Ideální jsou pro ni větší kameny, případně křoviska apod., pod které se zahrabe. Dokáže se zahrabat až několik desítek centimetrů pod povrch, kde se stočí do klubíčka a v této pozici spí až do začínajícího jara, kdy se opět prohrabe na povrch. Studené prostředí, v němž je zahrabána, je ideální teplotou pro snížení teploty těla agamy, která jako ektotermní tvor přežije zahrabána hluboko pod zemí díky nízké srdeční aktivitě.

Zimování u agam je v přírodě nutností, protože by zimní období jinak velmi pravděpodobně nepřežili. Zazimovat musí všichni jedinci, ale příliš mladí, slabí a nemocní obvykle nepřežijí do jara.

Díky velmi nízké srdeční aktivitě během zimování může agama přežít několik měsíců pod zemí ve spánku, bez jídla a vody. Může sice ztratit až 10 % své tělesné hmotnosti, což je způsobeno úbytkem tekutin v těle, to ji ale nijak neublíží. Pokud je zimní období výrazněji teplotně nadnormální, agama zimuje kratší dobu, protože vydýchá více tekutin. Když je zimní období teplotně podnormální, může agama pod zemí vydržet déle.

 

Zimování agamy v domácích podmínkách

Zazimování agam vousatých v našich podmínkách je možné jen u dospělých a zdravých jedinců, a to pouze ve vnitřním prostředí. Zazimování ve venkovním prostoru není možné, takové zazimování zvíře nepřežije.

O zazimování by si agama měla „říci“ svým chováním. V našich zeměpisných podmínkách se tak děje obvykle od cca září do března. Agama svým chováním dává najevo že by ráda odpočívala, spala, byla někde schovaná. Projevuje se to tím, že agama je více neaktivní než kdy jindy, nemá chuť k jídlu, pospává i přes den, je zalezlá do tmavého chladnějšího kouta, odkud nevyleze ani přes den. Pokud takovéto příznaky trvají déle než týden, můžeme přistoupit k zazimování agamy.

Podmínkám, jakou mají při zazimování v přírodě se doma nedokážeme přiblížit, tak musíme alespoň zachovat několik pravidel, aby agama zazimování zdárně zvládla a přežila.

Zazimujeme pouze zdravé a dospělé jedince.
Zazimujeme pouze jedince nad cca 350 gramů váhy.
Před zazimováním zajistíme, aby se agama dostatečně napila a vyprázdnila. Velmi dobře na toto funguje vykoupání ve vlažné vodě po dobu cca 20 - 30 minut. Uděláme to večer, aby po vykoupání měla agama možnost si hned zalézt a usnout.
Před zazimováním si zapíšeme aktuální váhu agamy.
Máme dvě možnosti, kde agamu můžeme v takovém případě zazimovat. A to buď v teráriu nebo mimo něj.

Pokud chceme agamu zazimovat přímo v teráriu, musíme mít opět splněno několik podmínek:

V teráriu nebude jiná agama, která zimovat nechce nebo nemůže.
Terárium je umístěno v chladnější místnosti (cca 15 – 20°C).
Všechna světla a přídavná topení (topný kámen, topná fólie) budou vypnuta.
Terárium bude vyčištěné a nebude v něm žádný hmyz.
Agama nebude v teráriu rušena hlasitými zvuky (např. televize) ani světlem z vně terária (slunce, osvětlení místnosti).
Pokud tedy zimujeme v teráriu při splnění výše uvedených podmínek, tak agamu po jejím vykoupání a vyprázdnění uložíme do terária do nejtmavšího místa, ideálně do nějaké její oblíbené skrýše. Pokud se ještě přesune a usne na jiném místě, opatrně ji přesuneme zpět do skrýše. Terárium zavřeme a celé překryjeme nějakou dekou, aby dovnitř pronikalo co nejméně světla z vnějšku. Druhý den opatrně zkontrolujeme, jestli agama spí. Pokud ano, necháme ji spát a alespoň obden pohledem zkontrolujeme, jestli je vše v pořádku a agama spí. Pokud ne, agama je vzhůru a „cestuje“ po teráriu, zrušíme zimování a zavedeme normální „provozní“ režim.

Pokud zimujeme mimo terárium při výše splněných uvedených podmínek, tak vybereme pro zimování místo, kde bude chládek, ideálně 15 – 18° C, pokud možno tma či alespoň šero, nebude nikým ani ničím rušena a bude snadno zkontrolovatelná. Takové místo může být např. pod skříní, ve spíži, pod postelí apod. Spící agamu (tedy provedeme to večer) uložíme do (nejlépe) krabice od bot bez víka, na jejímž dně máme starší ručník. Celou krabici lehce překryjeme dalším ručníkem, a dáme na vybrané místo k zimování.

Během zimování agamy, ať už v teráriu nebo mimo něj, si cca jednou týdně agamu zvážíme, abychom zjistili její úbytek váhy. Je ideální ji vážit večer, aby po případném probuzení při vážení zase hned usnula. Váhy si zapisujeme a zjišťujeme, kolik gramů už agama zhubla (prodýchala) oproti počátečnímu stavu. Při bezproblémovém zimování agama zhubne o cca 2 – 4 % své hmotnosti.

Během zimování nesmíme zapomenout na několik důležitých zásad:

Agamu nikdy nenecháváme zimovat déle než 3 měsíce.
Pokud zimujeme nad 20° C, nenecháváme zimovat déle než 2 měsíce. Obecně platí, v čím vyšší teplotě zimujeme, tím agama prodýchá více vody a tím zimujeme kratší dobu.
Pokud agama během zimování zhubne nad 5 % své původní váhy (váha při začátku zimování), tak agamu (večer) vykoupeme, aby se dostatečně napila (hydratovala), a rovnou třeba i vykadila, pokud má co. Toto koupání můžeme udělat cca každé 3 týdny, i když hubne méně.
Jestliže agama zhubla více 10 % než své původní váhy (od začátku zimování), tak zimování hned ukončíme.
Ukončení zimování:

Pokud ukončíme zimování, ať už z důvodu, že se agama sama probudila a začala být aktivní, nebo z důvodu jejího přílišného hubnutí, nebo protože by spala ještě déle ale my už zimování chceme ukončit, tak vždy jako první ji vykoupeme cca 20 minut ve vlažné vodě, aby se dostatečně napila a případně i vyprázdnila. Poté ji přendáme do opět zprovozněného terária, kde bude mít už dostatek krmení, jak živočišného, tak rostlinného. Ideální je hned na začátku ji nabídnou šváby Blaptica Dubia, kteří jsou hodně výživní. K nim můžeme přidat i sarančata a zophobasy.

Pokud jsme zimovali správně, agama by měla být odpočatá, což se projeví její aktivitou.

 

Čeká vaše samička snůšku?
Jaro je obvykle období, kdy samičky začínají snášet buď oplozené nebo neoplozené snůšky. Jak poznat, že ta vaše samička zrovna „čeká“? Co připravit a na co se připravit se pokusím shrnout zde v článku.

Nejobvyklejší varianta je oplozená snůška dospělé samice, dále se můžeme setkat s neoplozenou snůškou dospělé samice a v nežádoucích případech oplozenou snůškou nedospělé (malé) samice. Pokusím se všechny varianty popsat.

Agama obvykle při běžném růstu pohlavně dospívá koncem 3. měsíce věku, což by mělo odpovídat její váze 110 – 130 gramů. Tělesně ale dospívá až okolo svého 12 – 15. měsíce věku, kdy přestává (v závislosti na životních podmínkách) růst, což by mělo odpovídat váze cca 350 – 550 gramů (podle stavby těla). Samička je tedy ve 3-4 měsících svého věku schopna být oplozena a cca měsíc nato mít snůšku, toho se ale vyvarujme (je popsáno dále), může ji to ohrozit na životě.  

Při dosažení tělesné dospělosti je samička připravena na páření (a tedy i snůšku). Pokud je tedy správné období, samec se má chuť pářit a má přístup k samici, spáří se s ní. Samotný pohlavní akt trvá obvykle 0,5 – 1 minutu, po kterém samec „odpadne“ a musí to trochu „vydýchat“. Následkem spáření je budoucí snůška či snůšky samičky.

Oplozená snůška. Pokud páření bylo úspěšné, tak první snůšku můžeme čekat za cca 4 týdny. Z jednoho páření může být (ale také nemusí) více snůšek. Ty další obvykle následují 18 – 21 dní po předchozí snůšce. První dva týdny po oplození nejsou na samičce pozorovatelné žádné výrazné změny, má běžnou chuť k jídlu, na váze nijak moc nepřibývá. Od třetího týdne od oplodnění ale u ní můžeme pozorovat neobvykle rychlé přibývání na váze a menší chuť k jídlu. Během 3 – 4. týdne po oplodnění může přírůstek váhy činit 50 - 70 gramů, i více (i méně). Počátkem 4. týdne od oplození začíná samička měnit své chování. Z klidné samičky se mění na neposednou a neklidnou. Chodí po teráriu sem a tam, jako by něco hledala, každou chvíli kouká přes sklo z terária ven, zkouší na různých místech předními packami pohrabávat. Intenzita tohoto jednání se s blížícím se termínem snůšky zvyšuje, terárium je obvykle celé přehrabané, v miskách je jídlo překryté pískem. Samička hledá místo, kde by snesla. V této chvílí, pokud vezmeme samičku do rukou, tak její bříško je tvrdé na pohmat a je jakoby nafouklé, jako balón. Pokud agamku vhodně prohneme v bříšku, tak oplozená vajíčka můžeme vidět přes břišní stěnu jako malé hrbolky na bříšku – viz foto:

 

 

Čerstvě snesená oplozená vajíčka vypadají takto:

 

Neoplozená snůška. Samička, která je chována sama nebo v přítomnosti druhých samiček bez i jen chvilkové přítomnosti samce, neoplozenou snůšku obvykle nemá v prvním roce svého života, ale až po dosažení tělesné dospělosti. Může se taky ale stát, že takovou snůšku nebude mít nikdy ve svém životě, stejně jako se může stát, že ji bude mít třeba i 6x ročně. Toto ale my nedokážeme nijak ovlivnit. Buď ji mít bude nebo nebude. A pokud ji bude mít, tak můžeme počítat s tím, že nezůstane obvykle u jedné snůšky ročně.  Neoplozená snůška je hůře na těle rozeznatelná. Bříško nemusí být tak tvrdé a „nafouklé“, prohnutím bříška vajíčka také pravděpodobně na břišní stěně neuvidíme, protože jsou měkká a poloprázdná. Tím spíše, že by to byla její první taková snůška a my ji vůbec nečekáme. Je to jen o tom, sledovat chování samičky, jestli ho náhle nemění. Chovala by se naprosto stejně, jako je popsáno u oplozené snůšky. Pokud si ale přesto opravdu nejsme jistí, že jde o snůšku, přestože chování tomu nasvědčuje, nic nezkazíme tím, že kladiště připravíme a máme ho po řadu dní připravené. Neoplozená vajíčka hned po snůšce vypadají takto:

 

Příprava kladiště. Ve chvíli, kdy samička už začíná hrabat, nastává čas, abychom ji připravili vhodné místo ke snesení vajíček (kladiště). Přirozené pro ni je, aby se mohla někam schovat (zahrabat), kde by vajíčka v klidu snesla a poté zahrabala. V přírodě se samička zahrabe pod zem, kde snese, v teráriu se pokusíme tomuto ideálu co nejvíce přiblížit. Ideální by pro ni v rámci možností bylo, kdybychom měli k dispozici menší terárium, kde jsou už úkryty u dna zabudované v 3D stěně. Takže my už jen přidáme větší množství mokrého písku (nesmí se sypat) a máme připraveno – viz foto:

 

Pokud takové terárium nemáme, musíme improvizovat. Můžeme si zavčas vyrobit jakousi bedýnku (cca 20x30x20 cm (šxdxv)) z prkýnek s vlezovým otvorem. Bedýnku naplníme vlhkým pískem a umístíme v teráriu na méně frekventované místo. Nebo můžeme připravit vhodné kladiště s improvizovanými skrýšemi v jejím teráriu. Opět potřebujeme hromadu vlhkého písku, který připravíme na místě, které je nějakým způsobem skryto, někde v zákoutí. Zde, v tomto mokrém písku, umístíme buď nějakou papírovou krabici s vlezovým otvorem, nebo zde položíme keramickou nebo plastovou skrýš, nebo při největší nouzi místo jen překryjeme nějakou deskou, víkem či kořenem. Víz následující fota:

Takové kladiště musíme připravit, ať se jedná o jakoukoliv snůšku. Oplozenou či neoplozenou. Průběh chování i snášení vajíček je stejný. Písek musíme neustále udržovat ve vlhkém stavu, od počátku hrabání až do samotné snůšky.

Pokud je evidentní, že samička už akutně potřebuje snášet, protože téměř neustále pobíhá a hrabe na různých místech (jen ne obvykle na tom našem připraveném), tak ji pomůžeme tak, že ji přímo strčíme hlavou napřed do připraveného otvoru kladiště a otvor za ní téměř úplně celý zahrneme mokrým pískem. Pokud vyleze zpět ven, několikrát toto s ní opakujeme. Po několikátém pokusu ji necháme být a zkusíme zase třeba za hodinu. Také se může stát hned napoprvé (anebo na poněkolikáté), že agamka ve skrýši zůstane a začne hrabat. Bude hrabat písek směrem k otvoru, a to po dobu cca 1 hodiny. Když usoudí, že má připraveno, otočí se čumákem ven ze skrýše a ustane veškerý pohyb. Začala snášet. Viz foto:

 

Pokud ji jde vše tak jak má, tak za cca hodinu je celá snůška venku (obvykle 15-25 vajíček, výjimečně u malých samiček 10-15, u velkých i 25-35 vajíček). Váha celé snůšky je cca 60 – 100 gramů, o tolik nám tedy samička po snůšce shodí na váze. Poté nastává čas zahrabání snůšky. Samička zahrabává všemi packami snůšku pískem směrem od vchodu dovnitř, do kladiště. Občas se otočí a tlamou písek udusává, aby se zase otočila a přihrnula další písek. Toto zahrabávání trvá cca celou jednu hodinu. Tuto její činnost nijak nepřerušujme, samička musí mít pocit, že vše udělala tak jak má. Pokud bychom ji nenechali činnost zahrabání dokončit, může být poté neklidná a hledat místo, kde snesla, aby činnost dokončila.

Na konci této činnosti je písek z okolí skrýše nahrnutý do kladiště, které je zahrnuté až „po strop“. Agamka odchází. V tuto chvíli je dobré samičku vzít a vykoupat. Je potřeba, aby se pořádně napila a očistila od mokrého písku, který je na ní nalepený. Poté (a v průběhu dalších dní) je potřeba ji nabídnou dostatek kvalitního živého krmení (především výživné šváby Blaptica Dubia), aby doplnila ztracené živiny a energii. Musí mít k dispozici dostatek vápníku a musíme přidávat i vitamíny – více na: http://vousatky.cz/vitaminy-a-vapnik.html

Pokud máme samičku obvykle společně se samcem v jednom teráriu, měli bychom mít možnost samičku od samce oddělit do samostatného terária, a to na cca dalších 14 dní, aby v klidu přibrala a nebyla samcem obtěžována. To platí i cca několik dní před snůškou (na začátku hrabání), aby měla klid na snůšku. Právě v takových případech se nám hodí druhé, záložní terárium. Kdokoliv chová společně samce se samičkou, je téměř povinnost, aby měl takové záložní terárium k dispozici. Je to i o naší zodpovědnosti k chovaným tvorům.

Oplozená snůška mladé (malé) samičky. Této varianty se musíme vyvarovat, může to ohrozit samičku na životě. Oplození je schopen už i mladý sameček po dovršení pohlavní dospělosti (cca 3-4 měsíce starý a cca 130 (a více) g váhy). Pokud napáří pohlavně dospělou agamku do cca 200 gramů (ať mladou, nebo dospělou, ale extrémně malou), může se stát to, že takto malá samička ani při nejlepších podmínkách kladiště nebude schopna snůšku snést, protože vajíčka při své velikost prostě neprojdou kloakou. Vajíčko obvykle váží 3 - 4 gramy, délka je obvykle 1,5 – 2,5 cm a tloušťka obvykle okolo 1 – 1,5 cm. Pokud je evidentní že samička, přestože se snaží snést a má opravdu přichystané dobré podmínky pro snůšku, nemůže snést, je potřeba zásah veterináře, a to vyoperováním vajíček. Dojde totiž k tzv. zadržení snůšky. Takto může vypadat zadržená snůška v rané fázi na rentgenu: 

Zadržená snůška. Samička, která nemůže najít vhodné kladiště a už by potřebovala akutně snášet, tak se u ní může stát, že začne vajíčka trousit sem tam po teráriu. Pokud taková jednotlivá vajíčka v teráriu najdeme, je potřeba okamžitě jednat a připravit ji kladiště, tak jak je popsáno výše. Takto totiž může vytrousit jen několik vajíček a ostatní v ní zůstanou. A pokud v ní zůstane část vajíček, nebo i celá snůška, která se ji z nejrůznějšího důvodu nedaří snést (obvykle špatně nebo vůbec nevytvořené kladiště, případně příliš malá samička či neustálé obtěžování od samce), tak po cca 10 – 14 dnech snažení snesení to vzdává. Přestane hrabat. V takovém případě se stane to, že zadrží snůšku. Vajíčka po zadržení snůšky v jejím těle se po několika dnech nejprve spojí na obou koncích, takže vznikne takový „náhrdelník“ z vajíček - viz foto:

 V další fázi se vajíčka „spečou“ dohromady a vznikne „vaječná“ hrouda o velikosti cca pingpongového míčku. To je tak poslední chvíle, kdy lze tento útvar vyoperovat a samičku ještě zachránit. Pokud se tak nestane, agamka do cca 1 – 1,5 měsíce po zadržení snůšky uhyne. Pokud jsme si už jisti, že samička snášení vzdala, kontaktujeme co nejdříve veterináře se specializací na plazy, např zde: http://vousatky.cz/veterinarni-pomoc.html

Může se také stát, že ačkoliv netušíme, že samička potřebuje snášet, žádné kladiště ji tedy ani nepřipravíme, tak se jí přesto podaří snést vajíčka, a to obvykle někde v rohu do suchého písku. Toho se ale zkusme vyvarovat, protože to, že samička snesla, tak to byla šťastná shoda náhod, která se už příště nemusí opakovat. Pokud taková vajíčka najdeme, a to obvykle se zpožděním, protože jsme žádná vajíčka nečekali, tak po cca 24 hodinách v suchém prostředí vajíčka (ať oplozená nebo neoplozená) vypadají už takto:

 

 

Agama vousatá (Pogona vitticeps) pochází z východu centrální Austrálie. Obývá semiaridní a aridní lesy, křovinaté planiny, kamenité a travnaté svahy kopců i okraje pouští. Zasahuje i do měst a obydlených oblastí.

Podnebí této části Austrálie je charakteristické vysokými denními teplotami a vysokým UV indexem.

Terárium tedy potřebujeme dobře prosvětlené s vysokými teplotami na vyhřívacích místech a silnější zdroj UVB. 

osvětlení terária s agamou vousatou
agama vousatá – geografické rozšíření
osvětlení terária s agamou vousatou
průměrný UV index v austrálii

Agama vousatá – teplota v teráriu

V celém prostoru terária můžeme udržovat denní teplotu cca 27 – 29°C, na vyhřívacích místech může teplota mírně přesáhnout 40°C. V noci můžeme nechat teplotu pokojovou, pokud nám dlouhodobě neklesá pod 20°. V místech s nižší teplotou je také vhodné vytvořit stinné místo nebo úkryt – samozřejmě za předpokladu, že používáme nějaký silnější zdroj světla (jinak je vlastně „stín“ všude). 

V teráriu je velmi důležitý teplotní gradient, tozn. v teráriu by měly být různé teplotní zóny tak, aby si zvíře samo vybralo, jestli se bude „opékat“ nebo odpočívat ve stínu – ve zkratce, musí mít možnost vlastní termoregulace. 

Pro teplotu v teráriu s agamou vousatou tedy platí nejdůležitější zásady: 

  • teplota prostoru 27 – 29° C
  • lokálně přes 40° C pro vyhřívání
  • teplotní gradient pro termoregulaci

Přehled zdrojů tepla do terária s agamou: 

Kompletní set osvětlení MR3570
kompletní set osvětlení terária pro agamou vousatou

1. VÝBOJKY S PŘEDŘADNÍKEM: jako zdroj tepla výborně poslouží halogenidové UVB výbojky SunLux UV z našeho sortimentu. Tyto výbojky jsou takzvané “3 v 1”, dokáží být zdrojem tepla, dostatečného viditelného světla i UVA a UVB záření. Jedná se prozatím o nejuniverzálnější a nejlepší lampy do terárií vůbec. 

2. VÝBOJKY BEZ PŘEDŘADNÍKU: za předpokladu, že terárium vybavíme nějakým silnějším zdrojem viditelného světla (např. halogenidovou výbojkou SunLux Daylight ), můžeme jako zdroj tepla použít směsovou UVB výbojku (nepotřebuje externí předřadník), můžeme použít vynikající UVB výbojky SunLux UVB Basking Lamp 80W  nebo pro dorostence například Mega-Ray Basking Lamp D3 UV Flood

3. INFRA LAMPY: pokud máme vyřešené osvětlení viditelný světlem a zdroj UVB jinak, můžeme použít jako zdroj tepla reflektorovou infra lampu. Oproti běžným, “obyčejným” žárovkám vynikají především dlouhou životností a excelentním topným výkonem. Doporučujeme lampy v PAR reflektorech, jelikož ty nejlépe směřují teplo i světlo námi požadovaným směrem. Nabízíme špičkové infralampy značky FARMA, které mají dlouhou výdrž a jsou určeny pro chovatelství, s bílou nebo červenou barvou světla.

4. TOPNÉ SPIRÁLY a TEPELNÉ ZÁŘIČE: keramické topné zářiče jsou skvělým zdrojem tepla, pokud jsou správně použity, ale nevydávají žádné viditelné světlo. Proto je při jejich použití potřeba dbát na dostatečné prosvětlení terária dalšími zdroji. Nabízíme velice kvalitní zářiče od firem Mega-Ray nebo Arcadia.

Mega-Ray 60W Infrared Heat Projector
Mega-Ray 60W Infrared Heat Projector

Agama vousatá – viditelné světlo v teráriu

Agamy vousaté patří mezi tzv. heliotermní/heliofilní zvířata – ta se pak nejlépe cití v teráriu s intenzivním zdrojem světla a tepla. Nejlepším běžně dostupným zdrojem světla jsou různé vysokotlaké výbojky (např. rtuťové, metalhalogenidové), které vynikají svou intenzitou, dostatkem UV záření a v případě metalhalogenidových výbojek i podáním (CRI / Ra index) a teplotou barev (Ra a teplota barev mají z hlediska vidění denních plazů pouze informativní charakter). Zde ale záleží striktně na typu jednotlivých produktů.

Lineární nebo kompaktní zářivky pak volíme v dostatečném počtu (např. 2-4 kusy trubic na jedno terárium, ideálně ve svítidle s reflektorem).

SunLux Daylight UVB
Lampy s UVB, UVA a plným denním spektrem

Důležitou informací pak je, že denní ještěři mají díky své sítnici citlivost na UVA záření. Tedy i agamy vidí UVA záření (vidí ho samozřejmě smíchané s ostatním světlem, nikoliv zvlášť). Nedostatek UVA má pak za následek fakt, že zvířata nejsou schopna vnímat okolní svět tak, jak jsou na to od přírody přizpůsobené.

Je potřeba si uvědomit, že agamy vousaté (nejen) žijí na místech, kde je opravdu intenzivní světlo po celý den, takže chceme-li dopřát těmto ještěrům komfortní a přirozenější světlo, jedna lineární zářivka stačit nebude. Pro srovnání: intenzita světla v pravé poledne, na plném slunci ve východocentrální Austrálii se pohybuje až k 100 000 lx, kvalitní lineární zářivka T8 o výkonu 36W (120cm) vydává světlo o intenzitě kolem 2300 lx.

Pro osvětlení terária s agamou tedy platí tyto důležité zásady: 

  • dostatek světla ve správném spektru 
  • dostatek UVA záření pro barevné vidění
  • teplota chromatičnosti nehraje velkou roli
  • lineární zářivky pouze v provedení T5

Uvádíme 3 varianty, seřazené od nejlepšího po “nejhorší”:

1. VÝBOJKY S PŘEDŘADNÍKEM: halogenidové (metal-halide) výbojky. Prozatím stále to nejlepší, co můžeme svým chovancům nabídnout. Některé výbo
jky poslouží nejen jako zdroje viditelného světla (včetně UVA), ale i jako zdroje UVB a tepla, např. UVB výbojky SunLux UVNutno si ovšem uvědomit, že reflektorové výbojky tohoto typu jsou spíše bodové. Proto je potřeba i v případě jejich použití terárium tzv. dosvítit dalším zdrojem světla. K tomu výborně poslouží halogenidové výbojky SunLux Daylight. Tyto výbojky je pak ideální použít vždy jako hlavní zdroj viditelného světla při jakékoliv kombinaci zdrojů. Výbojky SunLux Daylight s reflektorem PAR30 perfektně poslouží i jako zdroje tepla. Například pro vytváření více vyhřívacích míst při chovu ve skupinách.

2. LINEÁRNÍ ZÁŘIVKY (trubice): jejich výhodou je jednoznačně jejich délka. I při poměrně malé svítivosti dokáží světlo snadno rovnoměrně rozptýlit po celém teráriu. Je ale nutné zvážit použití více kusů do jednoho terária, což se samozřejmě odvíjí od rozměrů nádrže. Jako zdroj viditelného světla používáme tzv. plnospektrální (full spectrum) lineární zářivky, nabízíme kvalitní německé zářivky s plným spektrem NASLI. Světelné zdroje NASLI se využívají též ve zdravotnictví a komerční sféře.

3. KOMPAKTNÍ ZÁŘIVKY: největší výhodou je nízká pořizovací cena (stačí jen objímka E27) a snadná instalace do terária. Pro zvýšení jejich výkonu používáme vždy nějaký typ reflektoru a opět zvážíme použití více kusů najednou. Z našeho sortimentu doporučujeme americké kompaktní plnospektrální zářivky Ott-Lite. Pro provoz kompaktních zářivek a to jak zářivek s UVB zářením, tak i zářivek jakožto zdrojů viditelného světla používáme zásadně reflektor. Reflektor pro kompaktní zářivky do terária z našeho sortimentu zvedne výkon osvětlení v teráriu o více než 50%, což platí i pro výkon ve spektru UVB. Pro kombinaci k osvětlení celého terária kompaktními zářivkami pak nabízíme perfektní řešení v podobě dvojitý reflektor pro zářivky do terária.

Agama vousatá – UVA a UVB záření v teráriu

Tak jako u většiny tzv. sluncemilných ještěrů i agamy vyžadují zdroj UVB / UVA záření, bez kterého si nedokáží, jednoduše řečeno, vytvořit vitamín D3 v těle. Bez tohoto vitamínu dochází k vážným a nevratným metabolickým onemocněním.

UV záření však není jen o tvorbě vit. D3, kvalitní a silné zdroje (vysokotlaké výbojky) UV záření má také pozitivní vliv na psychiku zvířat, imunitní systém a v neposlední řadě kvalitu vajec. Z chovatelské praxe také vyplývá, že zvířata ozařovaná kvalitním zdrojem UV mají menší náchylnost ke kožním problémům a i zvířata s dermatitidou, ozařovaná UV se rychleji léčí. 

Uvádíme 3 varianty, seřazené od nejlepšího po “nejhorší”:

UVB lampa SunLux UV PAR38

1. VÝBOJKY S PŘEDŘADNÍKEM: halogenidové (metal-halide) UVB výbojky SunLux UV. Dosud nejlepší zdroje bezpečného UV záření do terária pro agamu vousatou. Vyrovnané UVB ve správných vlnových délkách a intenzitě v doporučených vzdálenostech jsou dosud nepřekonané žádnými jinými zdroji. 

2. VÝBOJKY BEZ PŘEDŘADNÍKU: směsové (mercury vapour) výbojky SunLux UVB Basking Lamp 80W. Jsou výborné zdroje tepla a UVB (i UVA) záření. Jejich nevýhodou je to, že mají nevhodné spektrum a nelze je použít zároveň i jako zdroj kvalitního viditelného světla. K těmto výbojkám pak doporučujeme volit jako kombinaci silně zdroje světla tak, aby výbojku “přesvítily”, např. v podobě výbojek na osvětlení SunLux Daylight.

UVB zářivka SunLux Kompakt

3. KOMPAKTNÍ UVB ZÁŘIVKY: jejich výhodou je nízká pořizovací cena. Tento typ zdrojů je velice důležité kombinovat se zdroji viditelného světla a se zdroji tepla. Nutno upozornit, že se na trhu čas od času objeví i nebezpečné zdroje tohoto typu proto je důležité vybrat tu správnou značku. TeraShop.cz nabízí zářivky té nejvyšší kvality, a sice SunLux UV Kompakt. Pro agamy vousaté jsou vhodné verze 10.0 a 15.0, výběr pak závisí na rozměrech nádrže a individuálních požadavcích. Pro provoz kompaktních zářivek a to jak zářivek s UVB zářením, tak i zářivek jakožto zdrojů viditelného světla používáme zásadně reflektor. Reflektor pro kompaktní zářivky do terária z našeho sortimentu zvedne výkon osvětlení v teráriu o více než 50%, což platí i pro výkon ve spektru UVB. Pro kombinaci k osvětlení celého terária kompaktními zářivkami pak nabízíme perfektní řešení v podobě dvojitý reflektor pro zářivky do terária.

 

Úvodem:

Osvětlení terárií s denními ještěry, jako jsou např. leguáni, agamy, chameleoni a spousta dalších druhů denních plazů, především ještěrů, potřebuje alespoň základní orientaci mezi dostupnými zdroji světla. Plazi aktivně využívající slunce k vyhřívání jsou poměrně známy v jakési skupině “vyhřívacích plazů”. Znamená, že slunce aktivně vyhledávají a sluneční svit je pro ně existenčně důležitý. Dostatečná intenzita a kvalita světla je pro kvalitu jejich života (psychickou a dokonce i fyzickou) poměrně důležitá a k osvětlení terárií je potřeba přistupovat zodpovědně. 

Osvětlení terárií s denními ještěry

Tato zvířata žijí v oblastech, kde je po celý rok vysoká intenzita světla a na zem dopadá velké množství UV záření. Pokud si porovnáme intenzitu jedné trubicové zářivky (cca 1500 lx ve vzdálenosti 15 cm) a intenzitu např. slunce v karibiku (až přes 100 000 lx), pochopíme, že tato zvířata potřebují spoustu světla k tomu, aby byla spokojená.

Při volbě osvětlení terárií s denními ještěry chceme docílit optimálních hodnot několika základních faktorů/veličin:

  1. dostatek UV záření
  2. dostatek intenzity
  3. dostatečná teplota
  4. spektrální průběh co nejvíce podobný slunci

UV záření

Ultrafialové záření je složka světla o určité vlnové délce – pro lidi je to vlnová délka za hranicí viditelnosti. Ovšem někteří živočichové, jako jsou například plazi, toto světlo dokáží vnímat. UV záření se dělí na tři složky (180-400 nm), o každém typu se budeme bavit v rámci účinků na plazy obecně, níže pak bude rozebráno, jak a čím tuto část slunečního záření nahradit v teráriu:

UVA:
315 – 400 nm – pro plazy velice důležitá složka světla. Má příznivý vliv na psychiku zvířat, jejich barvu a přirozené chování, včetně stimulace k páření. Někteří plazi, především denní ještěři, jsou schopni vnímat světlo až do těchto vlnových délek. Jsou to zvířata s tzv. tetrachromativním vnímáním světla (lidé jsou trichromatic – RGB). UVA záření tak pomáhá mj. i ke správnému barevnému vidění. 

UVB: 280 – 315 nm –  je neméně významnou složkou ultrafialového záření u plazů. S jeho pomocí probíhá v organismu syntéza vitamínu D3.

UVC: 180 – 280 nm – je to tzv. desinfekční ultrafialové záření. Proniká lehce tkáněmi živých organismů a je pro ně zhoubné.

Jak imitovat funkci ultrafialového záření ve vnitřních ubikacích: 

UVA:

Tuto složku ultrafialového záření emituje do jisté míry většina světelných zdrojů (i obyčejná žárovka). Jeho potřeba je přímo závislá na druhu chovaného plaza. Pouštní druhy budou logicky vyžadovat větší „dávky“ UVA než druhy podzemní, noční, či žijící pod příkryvem porostů.

Jako ideální zdroj UVA záření pro heliofilní (sluncemilné) plazy jako jsou leguáni zelení, agamy vousaté a další, se dají jistě považovat vysokotlaké výbojky (rtuťové a směsové nebo halogenidové). Do jisté míry a pro některé druhy (např. žijící ve stínu tropického deštného pralesa) jsou vhodným zdrojem UVA plnospektrální lineární zářivky s dobrou intenzitou světla (intenzita světla se udává v jednotce lux) nebo kvalitní kompaktní zářivky – tzv. spirály

UVB:

Bez UVB záření nejsou leguáni schopní vstřebat vitamín D3, který je nezbytný pro správnou funkci přištítné žlázy, která reguluje množství kalcia a fosforu v těle (uvolňuje hormony kalcitoin a parathormon). Kalcium a fosfor (u plazů by měl být optimální poměr v krvi 2:1 Ca:P) jsou nejdůležitějsí prvky pro správnou tvorbu kostí. Bez UVB záření trpí zvířata nemocí nazývanou MBD – metabolická porucha kostí (metabolic bone disease) a většinou hynou nebo mají trvalé následky.

Heliofilní plazi obecně vstřebávají UVB záření následujícím způsobem:

Kůže přijímá ze slunečního svitu UVB záření (290 – 315 nm) v podobě provitaminu D (7-dehydrocholesterol), buňky kůže tento provitamín přemění za působení tepla na vitamín D3 (cholekalciferol). Ten potom putuje krevní plasmou do jater, kde se přeměňuje tzv. hydroxylací na calcidiol – 25(OH)D3 – ten je pak rozváděn krví po celém těle a v ledvinách je jeho část přeměněna na hormon calcitriol, který hraje hlavní roli právě v metabolismu vápníku.

Posledních pár let výzkumu také ukázalo, že calcidiol hraje mj. důležitou roli co se týče funkčnosti dalších orgánů. Je vstřebáván buňkami v těle a vnitrobuněčně přeměňován na calcitriol. Toto ovlivňuje imunitní systém, kardiovaskulární systém a chrání buňky před rakovinovou tvorbou – vytváří v kůži odolnost proti rakovině.

Na závěr nutno podotknout, že předávkování vit. D–hypervitaminóza je velmi nebezpečná – způsobuje selhání ledvin, kalcifikaci měkkých tkání včetně hlavních tepen a předčasnou smrt. Při slunění není ovšem předávkování vit. D možné (kůže plazů je schopná se s tím vyrovnat, přeměnnou přebytku na biologicky neaktivní látky) – jen při umělém dodávání tohoto vitamínu

Osvětlení terárií s denními ještěry – syntéza D3

Umělé zdroje UV záření:

Mezi dostupné zdroje UVB záření k osvětlení terárií patří nízkotlaké výbojky (kompaktní zářivky, lineární zářivky) a vysokotlaké výbojky (rtuťové, směsové, halogenidové)

Vysokotlaké výbojky:
Halogenidová výbojka pro terária s UVB zářením SunLux UV PAR38

Lze je s jistotou považovat za nejlepší zdroj nejen UVB, dodávají zároveň důležité teplo, bez kterého by syntéza vit. D3 vůbec nemohla probíhat. Při použití kompaktních a lineárních zářivek se zdroj tepla musí řešit dodatečně (např. obyčejnými nebo bodovými žárovkami). Nejnovější a nejlepší technologií v osvitu plazů vůbec se nově používají metal – halidové (halogenidové) UV výbojky, které mají zároveň vynikající intenzitu světla a kvalitní spektrum.
Nové technologie nyní dovolují vysokotlakými výbojkami obecně osvětlovat ubikaci po celý den, tudíž není nutné řešit dodatečný zdroj světla. Důležité je dodržovat vzdálenosti doporučené výrobcem, aby nedošlo např. k přehřátí plaza nebo naopak nedostatečné expozici UV paprsky.

Lineární terarijní zářivky:

UVB záření je  vyzařováno na velmi krátkou vzdálenost (do cca 30 cm) a světelná intenzita je nedostatečná. Dají se použít spíše u druhů, které se v přírodě nacházejí např. pod stromovým příkryvem nebo žijí skrytým životem (někteří ještěři a želvy).

Některé (obvykle označované do 2% podílu UVB) tyto zářivky jsou svým spektrem dobré jako dodatečné osvětlení terárií. Nicméně je potřeba si uvědomit fakt, že pomocí např. klasické lineární zářivky T8 jsme schopni imitovat přirozeně maximálně stín pod stromem. Lepším řešením jsou v tomto případě lineární zářivky T5, které mají při menší velikosti větší výdej světla. Nově se dají koupit i T5 UV zářivky, kterými lze vybavit např. nižší nádrže různých pozemních plazů, odchovny s mláďaty  nebo pomocí nich vyřešit dodatečné osvětlení terária.


Kompaktní zářivky:
Kompaktní zářivka Mega-Ray UVB

Jsou kompromisem mezi lineárními zářivkami a vysokotlakými výbojkami. Emitace UVB záření je o poznání lepší než u lineárních zářivek, ale také nevydávají tolik tepla a rovnoměrně osvětlí menší plochu – hodí se tedy do menších terárií. Pozor! Objevují se kompaktní UV zářivky, které mohou vašim plazům uškodit, proto se vždy ujistěte, že kupujete kvalitní bezpečný produkt pro osvětlení Vašich terárií. 

Důležité upozornění k UVB zdrojům – klasické jednoduché sklo nepropouští 96% UVB záření (většina oken má sklo dvojité, tudíž nepropustí téměř nic). Takže když plaz leží na okně, přes které svítí slunce, nedostává z něj téměř žádné potřebné UVB záření. Proto UVB zdroje musí působit na zvíře přímo a to ani přes plastové kryty, které nepohlcují UVB tolik jako sklo, ale propouští ho omezeně – výjimkou jsou speciální polykarbonátová a akrylátová plexiskla, která UVB propouští i ze 70%. Na paměti také mějte, že všechny zdroje UVB záření emitují UVB jen po určitou dobu a poté se musí měnit. Nejdéle vydrží vysokotlaké výbojky (až 1,5 -2 roky).

Ostatní aspekty osvětlení

Zdroje UV záření jsou jen jedním aspektem osvětlení u plazů. Nyní si řekneme něco o dalších „veličinách“ světla, které jsou také velmi důležité při chovu, hlavně heliofilních plazů.

Intenzita světla:

Je to veličina vyjadřující světelný tok, který dopadá na určitou plochu – ve stručnosti je to údaj, jak moc daný zdroj svítí. Zde se jen těžko můžeme nějakým umělým zdrojem přiblížit slunci. Totiž např. za slunečného dne v ČR lze naměřit až 70 000 luxů (lux – jednotka intenzity), zatímco například trubicové zářivky vydávají v nejlepším případě 2000 – 3000 lx . V pouštních oblastech planety je pak intenzita i přes 100 000 lx.

V ubikacích, které nemáme možnost umístit tak, aby na ně svítilo slunce lze použít již zmíněné UV metal halidové výbojky, které jsou co do intenzity světla nepřekonatelné. Ostatní vysokotlaké výbojky jsou také dobrým řešením, ale mají špatné spektrum barev (jednoduše v jejich spektru obvykle převažuje jedna z barev na úkor druhé) a jako jediný zdri denního osvětlení se použít nedají. 

V menších teráriích, kde kvůli nebezpečí přehřátí nelze použít výbojky, můžeme instalovat k osvětlení terárií plnospektrální lineární zářivky, které mají alespoň udanou hodnotu 1000 a více lx nebo kompaktní terarijní zářivky, které za nimi nijak výrazně nezaostávají. Nicméně kvůli osvětlované ploše a ceně plní tuto funkci daleko lépe plnospektrální lineární zářivky.

Denní spektrum:

Vhodné spektrum v tzv. viditelné části je neméně důležitým faktorem pro výběr osvětlení. Nutno si uvědomit, že viditelná část světelného spektra je pro například denního ještěra v jiném rozsahu, než viditelné světlo pro člověka. Někteří plazi vnímají světlo i ve spektru, které je pro lidi neviditelné. Na trhu je velké množství “plnospektrálních” zdrojů, oblíbené jsou především lineární zářivky, které fungují k dosvícení ubikací. Ty jsou však velmi málo výkonné a spektrum až na pár výjimek není žádnou výhrou v loterii.

Pokud chceme skutečně plné denní spektrum pro našeho chovance, volíme jako zdroj denního světla plošné halogenidové výbojky. Ty dle typu zajistí i požadované UVB (ze sortimentu Mega-Ray všechny). Plné spektrum také zajišťují některé kompaktní zářivky, zde ale chybí intenzita světla, takže jako zdroje denního světla je lze doporučit spíše do menších ubikací. 

Osvětlení terárií s denními ještěry
Sluneční spektrum (vlevo jasno, vpravo zataženo).
Teplota světla, index podání barev (Ra):

Zde narážíme na menší zádrhel asice: teplota chromatičnosti a podání barev se řídí a je vypočítáváno s ohledem na lidské vidění barev. Plazi (a zvlášť denní) mají vidění většinou přizpůsobené ke svému způsobu života a je jiné než u lidí. Jako tetrachromativní druhy mají mnohem rozvinutější barevné vidění než lidé, dokonce vnímají i UV záření. Bez UVA nejsou schopni vnímat svůj svět ve správných barvách a ovlivňuje to nepříznivě kvalitu jejich života. 

Je tedy třeba brát toto v potaz při čtení následujících řádků.
Teplota světla, nebo-li chromatičnost (barevná jakost) se obecně udává v kelvinech (K nebo Ko) – udává poměr barev ve světelném spektru zdrojů. Index podání barev potom indikuje schopnost světelného zdroje imitovat barvy světla co nejpřirozeněji ke slunečnímu záření.

Při nezatažené tmavé obloze (tzv. deep blue sky) se teplota světla pohybuje okolo 28 000 K. Při úsvitu cca 3000 K a při slunečném dni kolem 6500  K

Stejně jako intenzita světla se ani teplota světla (barevné podání) přes sklo nemění.

Osvětlení terárií s denními ještěry
Osvětlení terárií s denními ještěry – Planckova křivka
 
Zpět do obchodu